|
OBSAH MATEMATICKÉHO UÈIVA NA DRUHÉM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY |
|
Vybrané pasáže z publikace: Eduard Fuchs,
Alena Hošpesová, Hana Lišková POSTAVENÍ
MATEMATIKY VE ŠKOLNÍM
VZDÌLÁVACÍM PROGRAMU ZÁKLADNÍ VZDÌLÁVÁNÍ ISBN 80-7196-326-7,
Vydalo nakladatelství Prometheus, s.r.o., Praha, 2006 |
|
|
Pro potøeby vyhledávání výukových materiálù na portálu I2G Intergeo (http://i2geo.net) použito
s laskavým svolením autorù a nakladatelství Prometheus, spol.
s r.o. (http://www.vpmc.cz/knihy/prometheus.php) |
V dalším textu nerozèleòujeme jednotlivá témata do roèníkù. Jsou øazena chronologicky tak, aby logicky navazovala a mohla se stát nástrojem pro další vzdìlávací oblasti, pøedevším pro oblast „Èlovìk a pøíroda“. Tento pøístup umožòuje vìtší míru osobní odpovìdnosti uèitele, jeho kreativitu, cit pro danou konkrétní situaci, umožòuje jeho pružné reagování na podnìty ze strany kolegù a žákù, na podnìty a potøeby života školy.
Pro orientaci uvádíme pøibližné rozvržení témat do
roèníkù:
6. roèník:
uèivo 1.
stupnì, desetinná èísla, množiny, shodnost a soumìrnost, lineární a rovinné útvary I, dìlitelnost,
7. roèník:
zlomky, celá
èísla, racionální èísla, pomìr,
podobnost, procenta,
8. roèník:
druhá mocnina
a odmocnina, tøetí mocnina, Pythagorova
vìta, rovinné útvary II, tìlesa I, výrazy, lineární rovnice,
9. roèník:
soustavy
lineárních rovnic, rovnice s neznámou ve jmenovateli, rovinné útvary III,
mocniny s pøirozeným mocnitelem, tìlesa II, funkce, statistika a finanèní
matematika, základy
rýsování.
Vzdìlávací oblast „Matematika a její aplikace“ velmi tìsnì souvisí s oblastí „Èlovìk a pøíroda“ (fyzika, chemie, pøírodopis, zemìpis), stává se dùležitým nástrojem pro tuto oblast. Odkazy na tuto skuteènost najdete v následující tabulce, kde na vhodných místech pøipomínám vazby na oblast „Èlovìk a pøíroda“.
Pro práci na vyšším stupni vzdìlávání doporuèujeme využívat Standardù a testových úloh z matematiky pro základní školy a nižší roèníky víceletých gymnázií (Fuchs, Hrubý a kol., 2000).
|
Výstup
pøedmìtu Žák |
Uèivo
pøedmìtu |
Pøesahy
a vazby na další pøedmìty, aplikace |
|
Poèítá zpamìti i písemnì s pøirozenými èísly. |
Uèivo 1. stupnì |
Poznávání smyslu uèení. Využívání dovedností, vìdomostí a zkušeností pøi praktických èinnostech (nakupování, modelování, odhad množství, èasu, vzdáleností, mìøení). P –
Obchodník |
|
Vyjadøuje èást celku pomocí zlomkù a desetinných èísel. Pøevádí jeden zpùsob vyjádøení èásti celku na druhý a vnímá vhodnost zápisu v jednotlivých situacích, napøíklad 2,5 km, 1/3 litru, ¾ dortu, ale 0,75 Kè. |
||
|
Používá s porozumìním geometrické pojmy (bod, úseèka, pøímka, polopøímka, rovina, ètverec, obdélník, kruh, trojúhelníky, koule, krychle, válec, hranoly) a rozlišuje rovinné útvary a trojrozmìrná tìlesa (napø. ètverec – krychle, kruh – koule). |
||
|
Ovládá základní pøevody jednotek a užívá vhodné jednotky. |
||
|
Má základní dovednosti rýsování. |
||
|
Porovnává desetinná èísla.
|
Zaokrouhlování Èíselná osa (kladná èást) Písemné algoritmy |
Rozvíjí se smysl pro reálný odhad. Využívání vlastních zkušeností. P – Bydlení (využívání desetinných èísel vèetnì reálného mìøení a pøevodù jednotek a znalostí geometrických pojmù) |
|
Zaokrouhluje desetinná èísla . |
||
|
Poèítá s desetinnými èísly |
||
|
Používá na intuitivní úrovni významy množina, podmnožina, sjednocení a prùnik, chápe význam tìchto pojmù na pøíkladech z reálného života. |
Množiny (prùøezové téma) |
Žák intuitivnì chápe vztahy podøadné a souøadné, vnímá shodné, podobné a odlišné znaky, získává schopnost tøídit na základì dané vlastnosti; chápe vztahy, následnost jevù, rozvíjí kombinaèní myšlení. Pojem množina žák používá pøi zavádìní èíselných oborù, v geometrii (množina bodù dané vlastnosti – napø. kružnice, osa úseèky èi úhlu, prùnik – napø. spoleèná èást rovinných útvarù, prùseèík, apod.). Pøi práci se skupinami prvkù rozvíjíme kombinaèní schopnosti. Aplikace ve všech vzdìlávacích oblastech RVP. Chápání vztahù mezi pøíbuznými pojmy. Vytváøení pojmových map. Tøídìní a øazení prvkù. FYZ, CHE – stavba atomu, struktura látek, klasifikace uhlovodíkù, apod. |
|
Intuitivnì chápe pojem shodnosti geometrických útvarù, rozpozná osovì a støedovì soumìrné útvary. |
Shodnost, soumìrnost |
P – Matematika
ve výtvarném umìní a v architektuøe (vztah ke kulturním hodnotám) |
|||||||||
|
Chápe smysl vìt o shodnosti trojúhelníkù a používá je pøi øešení úloh. |
|||||||||||
|
Rozumí pojmùm vzor – obraz, samodružný bod a samodružný útvar. Rozlišuje shodnost a totožnost. |
|
Výtvarná výchova – soumìrnost a nesoumìrnost. Pøírodopis – soumìrnost v pøírodì (stavba kvìtu). Èeský jazyk – shoda, shodný význam slov, synonyma. P – Origami
(skládání papíru, modelování) |
|||||||||
|
Umí zobrazit v osové a støedové soumìrnosti bod, úseèku, pøímku, ètverec, trojúhelník a kružnici, atd. |
|
||||||||||
|
Intuitivnì chápe další shodnosti: otoèení (rotace) a posunutí. |
|
Hledání situací v bìžném životì èi pøi aktivitách ve volném èase (napø. rotace kolotoèe, rotace Zemì kolem osy èi Slunce, posunutí pravítka pøi konstrukci rovnobìžek, posunutí lyží pøi bìhu. |
|||||||||
|
Používá s porozumìním pojmy bod, pøímka, úseèka (rozlišuje mezi pojmy pøímka a úseèka) a umí je urèit, vnímá bod jako bezrozmìrný útvar a pøímku jako nekoneèný útvar. |
Lineární a rovinné útvary I |
Vnímání souvislostí mezi jevy,
propojování poznatkù z rùzných vzdìlávacích oblastí. Fyzika – odraz, lom svìtla, tìžištì.
Zemìpis – otáèení planet, svìtové strany, azimut, zemìpisná poloha, hloubkový , výškový a zorný úhel. Tìlesná výchova – úhel odrazu (minigolf, hokej, kuleèník), vrh koulí. Používání správné terminologie P – Cestománie
(zahrnuje práci s úhly na mapách ve spojení se zemìpisnými znalostmi). |
|||||||||
|
Charakterizuje vzájemnou polohu: (a) tøí bodù v rovinì, (b) dvou pøímek v rovinì, (c) totožnost, kolmost a rovnobìžnost dvou pøímek |
Vzájemná poloha bodù, pøímek |
||||||||||
|
Ví, že daným bodem lze vést k dané pøímce právì jednu rovnobìžku a právì jednu kolmici. |
|||||||||||
|
Chápe pojem úhel a polorovina (modeluje úhel pomocí polorovin) |
Úhel a polorovina |
||||||||||
|
Chápe pojem velikost
úhlu, umí ji urèit (ve stupòové míøe)
a rozlišuje úhel pravý, pøímý, ostrý, tupý; sèítá a odèítá úhly a jejich
velikosti (ve stupòové míøe i graficky). |
|
||||||||||
|
Umí sestrojit osu úseèky a úhlu a
zná jejich vlastnosti. |
Osa úseèky |
||||||||||
|
Zná vlastnosti úhlù v trojúhelníku (vnitøní a vnìjší a vztahy mezi nimi) a klasifikuje trojúhelníky na základì velkosti stran a úhlù.
|
Trojúhelník (rovnostranný, rovnoramenný, pravoúhlý, tupoúhlý, ostroúhlý) |
||||||||||
|
Rozpoznává shodné trojúhelníky a provìøuje shodnost pøemístìním nebo užitím vìty o shodnosti trojúhelníkù. |
|||||||||||
|
Zná vlastnosti stran, tìžnic, výšek trojúhelníkù. |
Konstrukce trojúhelníkù |
Rozvíjí analyticko-syntetické myšlení (rozbor, konstrukce). |
|||||||||
|
Používá trojúhelníkovou nerovnost a narýsuje trojúhelník. |
|||||||||||
|
Rozlišuje mezi náèrtkem a konstrukcí a využívá jich pøi øešení úloh. |
|||||||||||
|
Chápe pojmy násobek, dìlitel, prvoèíslo, èíslo složené, sudé a liché èíslo, spoleèný dìlitel, spoleèný násobek, soudìlnost. |
Násobek, dìlitel, prvoèíslo a èíslo složené |
Modelování a øešení praktických problémových úloh (rozdìlení osob do rovnocenných skupin, „šachovnicové dìlení“, rozdìlení ètvercové a obdélníkové plochy na rovnocenné ètvercové díly, práce se ètvereèkovaným papírem) |
|||||||||
|
Rozhoduje, zda je dané èíslo a) násobkem urèitého èísla, b) dìlitelné urèitým èíslem na základì znakù dìlitelnosti. |
|||||||||||
|
Urèí a) (nejmenší) spoleèný násobek, b) (nejvìtší) spoleèný dìlitel skupiny èísel. |
Spoleèný násobek a dìlitel |
||||||||||
|
Chápe zlomek jako èást celku a umí ho zobrazit (napø. na ètvereèkovaném papíru) |
Zlomky Zlomek, desetinné èíslo |
Aplikaèní úlohy z praxe Fyzika
– vztahy pro rychlost, hustotu, apod. (jednotky ve tvaru zlomku, napø. km/h).
P – Pizzerie, cukrárna (dìlení dortù èi pizzy na stejné díly), využití znalosti úhlù. |
|||||||||
|
Zvolí nejvhodnìjší zpùsob zápisu racionálních èísel
(napø. Tøetina žákù ve tøídì nasbírala |
|||||||||||
|
Upravuje zlomky rozšiøováním a krácením. |
Úpravy zlomkù |
||||||||||
|
Používá pojmy nepravý zlomek a smíšené èíslo,
spoleèný jmenovatel, rovnost zlomkù. |
|||||||||||
|
Porovnává zlomky a uspoøádá skupinu zlomkù. |
Porovnávání zlomkù |
||||||||||
|
Poèítá se zlomky. |
Operace se zlomky |
||||||||||
|
Rozlišuje kladné a záporné hodnoty èísel, èísla opaèná. |
Kladné a záporné èíslo. |
Praktické dùvody, které vedly k zavedení záporných èísel Chápání bìžných reálných situací (dluhy, záporné teploty, teplomìr) Fyzika – teplo, teplota |
|||||||||
|
Rozumí pojmu absolutní hodnota èísla a umí ji urèit (i na èíselné ose). |
Absolutní hodnota |
||||||||||
|
Poèítá s celými èísly (zpoèátku s oporou o èíselnou osu). |
Operace s celými èísly, èíselná osa. |
||||||||||
|
Rozumí pojmu racionální èíslo; chápe, že je možné jedno racionální èíslo vyjádøit nekoneènì mnoha zlomky. |
P – Èísla kolem nás(statistické roèenky, denní tisk, internet) P – Meteorologická
stanice (záznam teplot na èasovou pøímku, grafické zpracování namìøených dat) |
||||||||||
|
Zapíše zlomek desetinným nebo periodickým èíslem. |
Operace s racionálními èísly |
||||||||||
|
Porovnává libovolná racionální èísla. |
|||||||||||
|
Rozumí dìlení celku na èásti v urèitém pomìru, chápe pomìr, mìøítko zmenšení (zvìtšení).
|
Pomìr, pøímá a nepøímá úmìrnost Pomìr, postupný a pøevrácený pomìr. |
Vnímání pøíèinnosti jevù (rozvoj kauzálního myšlení), pøedvídání a reálný odhad prùbìhu jevù a vztahù Zemìpis – mìøítko mapy a plánku |
|||||||||
|
Chápe postupný a pøevrácený pomìr. |
|||||||||||
|
Zapíše a upraví daný pomìr. |
|||||||||||
|
Zmìní (rozdìlí) základ v daném pomìru. |
|||||||||||
|
Chápe úmìru a rovnost, vypoèítá neznámý èlen úmìry. |
Úmìra |
Analýza reálných situací. Vytváøení jednoduchých tabulek pro systematizace a zpøehlednìní zápisu zjištìných údajù a informací. Chemie – smìsi Fyzika – pøímá a nepøímá závislost velièin, pohyb pøímoèarý, princip páky P – Letní brigáda, Jedeme na výlet (orientace v jízdních øádech, plánování, rozdìlení práce, finanèní rozvaha, orientace v mapì apod.) |
|||||||||
|
Chápe trojèlenku a používá ji pøi øešení úloh (z praxe). |
Trojèlenka |
||||||||||
|
Prakticky používá pravoúhlou soustavu souøadnic, sestrojuje grafy pøímých a nepøímých úmìrností. |
|||||||||||
|
Rozpozná podobné geometrické útvary (pøedevším podobné trojúhelníky). |
Vnímání odlišnosti vlastností a pojmù. Vyhledávání shodných, podobných a odlišných znakù. Èeský jazyk – významy a druhy slov Pøírodopis – savci a ptáci Chemie – kovy a nekovy Fyzika – plyn a kapalina |
||||||||||
|
Chápe rozdíl mezi shodností a podobností. |
|||||||||||
|
Používá pomìru podobnosti pøi øešení úloh. |
P – Modeláøi a švadleny (nabízí užití znalosti pomìrù; žáci pracují
s modely, šablonami, zakreslují do ètvercové sítì ;výsledkem projektu
jsou skuteèné výrobky). |
||||||||||
|
Chápe alternativní vyjadøování èásti celku rùznými
zpùsoby (%, desetinným èíslem, zlomkem) a pøevádí jeden zpùsob vyjádøení na
druhý, napø. ¾ celku ~ 0,75 celku ~ 75% celku,
vypoèítá 50 %, 25 %, 20 %, 10 %, 5 % bez pøechodu pøes 1 %. |
Význam procent (popø. promile) v praktickém
životì (úroky, slevy) Práce s reálnými materiály (nabídky
pojišovacích agentur, obchodních spoleèností, apod. v grafické podobì).
|
||||||||||
|
Vypoèítá 1 % jako setinu celku. |
|||||||||||
|
Vypoèítá procentovou èást, je-li dán základ a poèet
procent. |
Procentová èást |
P – Obchodní strategie (slevy), Banka |
|||||||||
|
Vypoèítá základ, je-li dána
procentová èást a poèet procent. |
Základ |
||||||||||
|
Vypoèítá poèet procent, je-li
dána procentová èást a základ. |
Poèet procent |
||||||||||
|
Provádí statistické šetøení, vyhledává a tøídí
informace a vyvozuje závìry. Umí urèit aritmetický prùmìr, popø. medián, modus a rozumí jejich významu. |
Úvod do statistiky |
Vyhodnocování informací. Chápání grafických záznamù
(diagramù, histogramù). Zemìpis – složení obyvatel, prùmysl (práce s diagramy v atlase). P – Mùj volný èas, Režim dne, Naše vlastní volby, Naše záliby, Naše škola, Moje prázdniny, apod. |
|||||||||
|
Vytváøí a ète diagramy. |
Diagramy |
||||||||||
|
Urèí druhou a tøetí mocninu èísla. Sèítá, odèítá, násobí, dìlí a
umocòuje mocniny s pøirozeným exponentem |
Mocniny Druhá a tøetí mocnina |
Pochopení významu matematické symboliky (zjednodušení a ekonomizace zápisù). Použití tabulek, kalkulátorù, poèítaèe. Fyzika – volný pád |
|||||||||
|
Rozumí pojmu druhá odmocnina a
umí ji urèit pomocí tabulek nebo kalkulaèky. |
Odmocniny Druhá odmocnina |
Dìjepis
– staré plošné jednotky (sáh, lán) |
|||||||||
|
Využívá jednotek obsahu pøi výpoètech (i ménì užívané jednotky: ar, hektar). |
|||||||||||
|
Využívá jednotek objemu pøi výpoètech.
|
|||||||||||
|
Neformálnì chápe vztahy mezi stranami v pravoúhlém
trojúhelníku a používá je pøi øešení úloh (pøi jakémkoliv znaèení stran
trojúhelníka
l m
|
Význam odkazu pøedkù a nadèasovost metod matematiky Argumentace a používání jednoduchých principù dokazování a odùvodòování Dìjepis – význam øecké matematiky pro vývoj myšlení èlovìka a rozvoj evropské kultury P – Stavbaøi (rovnostranné, pravoúhlé trojúhelníky, úhly, soumìrnosti, procvièování výpoètù).
|
||||||||||
|
Rozlišuje základní geometrické útvary a jejich charakteristické vlastnosti, urèuje vrcholy, strany, úhly. |
n-úhelníky (pravidelné i nepravidelné), ètverec, obdélník, trojúhelník, rovnobìžník (kosoètverec, kosodélník), lichobìžník, deltoid, nekonvexní mnohoúhelníky |
Tøídìní podle charakteristických znakù, oddìlování podstatného od nepodstatného Rozvoj analyticko-syntetického myšlení a pøesnosti pøi konstrukcích, hledání všech øešení a diskuse Kultivace grafického projevu Pøírodopis, Fyzika – šestiúhelníkový fenomén v pøírodì (vèelstvo, šestièetné snìhové vloèky,…). Fyzika – skládání sil, tìžištì, hmotný bod P – Matematika a umìní P – Drakiáda |
|||||||||
|
Urèuje obvody a obsahy n–úhelníkù. |
|||||||||||
|
Rýsuje n-úhelníky. |
|||||||||||
|
Chápe vlastnosti úhlopøíèek, výšek, tìžnic, tìžištì a užívá je pøi øešení úloh. |
|||||||||||
|
Rozlišuje pojem rovina a prostor a vztahy mezi nimi (prùmìty tìlesa, stìny tìlesa, úhlopøíèka). |
Rozvíjí tvoøivost a estetické vnímání P – Architekti (návrhy a modelování budov, rozvoj kreativity a také podnikatelských schopností) |
||||||||||
|
Vypoèítá velikost úhlopøíèky pomocí Pythagorovy vìty. |
Úhlopøíèka stìnová a tìlesová |
||||||||||
|
Zobrazuje tìlesa v rovinì (ve volném rovnobìžném promítání, chápe nárys a pùdorys). |
Zobrazovací metody |
||||||||||
|
Urèuje vzájemnou polohu útvarù: pøímky a roviny, roviny a roviny. |
|||||||||||
|
Rozpoznává tìlesa podle sítí. |
P – Dárkové krabièky - skládanky |
||||||||||
|
Vypoèítá povrch tìlesa. |
|||||||||||
|
Odvozuje objemy hranolù pomocí jednotkových krychlí. |
Efektivní užívání matematických
tabulek a kalkulaèek. P – Bazény
(projektování rùzných tvarù bazénù tak, aby dokázali poèítat objem i èásteènì napuštìného bazénu, plochy stìn,
pøítok vody, apod. Možnost praktického využití znalosti trojèlenky. |
||||||||||
|
Poèítá objemy tìles a jejich èástí. |
|||||||||||
|
Umí pracovat s èíselným výrazem. |
Èíselný výraz |
Pøechod od myšlení konkrétního k abstraktnímu Grafické znázoròování úprav výrazù (napø. umocòování dvojèlenu (a + b)2 ilustrujeme pomocí výpoètu obsahu ètverce na obr. 7) a b
Obr. 1 S (ètverce) = (a + b)2
= a2 + 2ab + b2 |
|||||||||
|
Sestaví jednoduchý výraz s promìnnou a urèí hodnotu výrazu pro danou promìnnou. |
Výraz s promìnnou |
||||||||||
|
Na konkrétních mnohoèlenech s jednou promìnnou aplikuje pojmy èlen, koeficient, stupeò mnohoèlenu, hodnota mnohoèlenu.
|
Mnohoèlen |
||||||||||
|
Sèítá, odèítá, násobí mnohoèleny, dìlí mnohoèlen jednoèlenem. |
|||||||||||
|
Umí umocnit a rozložit dvojèlen (a + b)2, (a – b)2, a2 – b2. |
Pochopení principu zobecòování pøi zavádìní vzorcù |
||||||||||
|
Poèítá s lomenými výrazy a používá dovedností získaných pøi práci se zlomky (spoleèný násobek. |
Lomené výrazy |
Užití analogie |
|||||||||
|
Pochopení vztahu a zápisu rovnosti, porušení
rovnosti, vlastnosti rovnosti; význam zkoušky. |
Rovnost, rovnice |
Práce ve správném logickém sledu, kritické myšlení Používání rovnic pro øešení úloh, tvorba úloh øešitelných pomocí rovnic
(napø. úlohy o vìku, o odmìnách, nákupech, pohybu, o smìsích, apod.) |
|||||||||
|
Pochopení pojmu koøen rovnice. |
|||||||||||
|
Využívání ekvivalentních úprav pøi øešení rovnic. |
Ekvivalentní úpravy |
||||||||||
|
Vyjadøuje neznámou ze vzorce. |
Využívání vzorcù známých z FYZ, GEOM, CHE |
||||||||||
|
Øeší soustavy rovnic (metodou
sèítací a dosazovací) a chápe, že øešením je uspoøádaná dvojice. |
Soustavy lineárních rovnic |
Zdùrazòování volby optimální metody øešení Fyzika – øešení úloh Využití milimetrového papíru; grafikony, výhodný výbìr z nabídky napø. služeb, koupi, pùjèky, apod. (na základì grafu). |
|||||||||
|
Umí pøevést øešení soustavy rovnic na øešení jedné lineární rovnice. |
|||||||||||
|
Ve vhodných pøípadech užívá
grafického øešení. |
|||||||||||
|
Používá rovnic k øešení
slovních úloh. |
|||||||||||
|
Pøevede rovnici s neznámou ve jmenovateli na rovnici lineární. |
Rovnice s neznámou ve jmenovateli |
Práce ve správném logickém sledu. Aplikaèní úlohy, napø. na spoleènou práci. P – Manager (využívání znalostí
øešení úloh o spoleèné práci, rozvoj podnikatelských kompetencí). |
|||||||||
|
Používá rovnic k øešení slovních úloh. |
|||||||||||
|
Zná pojmy kruh, pùlkruh, oblouk, výseè, úseè, kružnice, polomìr, prùmìr, teèna, seèna. |
P – Vynálezy,
aneb bez kola to nejde (pøíprava pøehledù a posterù s využitím PC a
internetu – jak fenomén kruhu ovlivnil vynálezy a objevy støedovìku a
novovìku) Rozlišování spoleèných a odlišných vlastností objektù, vztahù mezi nimi (kruh – kružnice, úseè – prùnik kruhu a poloroviny) |
||||||||||
|
Chápe polohové vztahy: pøímka – kružnice, kružnice – kružnice. |
|||||||||||
|
Využívá poznatkù o Thaletovì kružnici pøi konstrukèních úlohách. |
Dìjepis – pøínos øecké matematiky pro
dnešní geometrii. |
||||||||||
|
Vypoèítá délku kružnice a obsah kruhu, zná èíslo π. |
|||||||||||
|
Zná pojem soustøedné kružnice a mezikruží a rýsuje je. |
P – Rychlé šípy (práce s terèi – soustøednými kružnicemi,
historické terèe, …). |
||||||||||
|
Øeší konstrukèní úlohy s kružnicemi. |
Podpora vytváøení volních
vlastností (trpìlivosti, pøesnosti, kritiènosti,…). |
||||||||||
|
Chápe pojem mocnina s pøirozeným exponentem. |
Mocniny s pøirozeným mocnitelem |
Zobecnìní jednotlivých pøíkladù do vzorcù, používání
analogií. Fyzika, chemie, zemìpis – astronomie (vyjádøení velkých èísel pomocí mocnin). Správné pochopení zápisu velkých, popø. pozdìji malých èísel na displeji kalkulátoru. |
|||||||||
|
Sèítá, odèítá, násobí, dìlí a
umocòuje mocniny s pøirozeným exponentem. |
|||||||||||
|
Rozeznává tìlesa podle sítí a plášù, sestrojuje sítì tìles a plášù. |
Rozvoj zruènosti, pøesnosti a
trpìlivosti, konstrukèního a kombinaèního myšlení Rozvoj prostorové pøedstavivost (napø. stavebnice typu JOVO) Souvislosti mezi jednotlivými vzdìlávacími oblastmi (zemìpis – fyzika, geometrie – tìlesná výchova, geometrie – fyzika), apod. |
||||||||||
|
Rozumí nárysu a pùdorysu tìles. |
Zobrazovací metody |
||||||||||
|
Znázorní tìlesa ve volném rovnobìžném promítání. |
|||||||||||
Poèítá povrchy a objemy tìles.
|
Povrchy a objemy |
Praktické mìøení objemù, výroba modelù tìles (sítì), práce se modely tìles; plošné a objemové jednotky (vèetnì dutých mìr). P – Historie mìøení |
|||||||||
|
Rozlišuje rotaèní tìlesa a chápe, jak vznikají. |
Osový øez |
Zemìpis – Zemì jako rotaèní tìleso, poledníky, rovnobìžky, práce s globusem P – Vodní nádrže |
|||||||||
|
Vypoèítá povrch a objem koule. |
Objem a povrch koule |
|
|||||||||
|
Používá soustavu souøadnic k øešení úloh. |
Soustava souøadnic |
Dìjepis – René Descartes – odkaz myslitelù |
|||||||||
|
Chápe funkce jako závislost promìnných a chápe vztah promìnné a závisle promìnné, rozpozná, zda závislost mezi dvìma velièinami je funkcí. |
|
Rozvoj kauzálního myšlení, postupná schopnost
zobecòování a abstrakce Vytváøení komplexnìjšího pohledu na matematické, spoleèenské a kulturní jevy. |
|||||||||
|
Urèí definièní obor funkce. |
|||||||||||
|
Pro daný prvek definièního oboru urèí hodnotu funkce. |
Vyhledávání informací , ètení z grafù a pochopení grafických záznamù. |
||||||||||
|
Urèuje vlastnosti funkce (rostoucí, klesající, konstantní). |
Vlastnosti funkce |
Informatika a výpoèetní technika – aktivní využití
programu Excel Aplikaèní úlohy z praxe - porozumìní vývojovým køivkám – rùst a pokles (cen, ziskù, teploty, porodnosti a dalších socioekonomických ukazatelù) Fyzika – síly, skládání sil P – Spotøeba
energie v domácnostech ( porovnání údajù, sazebníky, pøíkon,…),
znázoròování na milimetrovém papíru. |
|||||||||
|
Rozpozná a používá pro øešení úloh lineární funkci (pøímou úmìrnost). |
|||||||||||
|
Rozpozná a používá pro øešení úloh lineární lomenou funkci (nepøímou úmìrnost). |
|||||||||||
|
Sestrojí graf funkce zadané tabulkou. |
|||||||||||
|
Rozlišuje pøímou a nepøímou úmìrnost (i v reálných situacích). |
|||||||||||
|
Chápe goniometrické funkce pravoúhlého trojúhelníku a øeší úlohy s nimi. |
Vztahy v pravoúhlém trojúhelníku, využití pomìrù stran a jejich zásadní význam pro praktické výpoèty. Aplikaèní úlohy z praxe (napø.
hloubkové a výškové úhly). |
||||||||||
|
Chápe pojmy peníze, inflace, jednoduché a složené úrokování, úrok, daò, apod. a øeší s nimi úlohy. |
Finanèní matematika |
Mince a bankovky, platební karty Internet (mìna a její kurzy) Rozvoj podnikatelských schopností a strategického
myšlení Grafy a diagramy P – Burza
(využívá strategické myšlení a znalostí z reálného prostøedí bank) P – Trh
(prùzkum trhu, pojišoven a spoøitelen, analýza nabízených produktù) |
|||||||||
|
Vìnuje pozornost kultuøe grafického projevu. |
Prostorové vztahy a technické výkresy. |
||||||||||
|
Umí užívat rùzné druhy èar a kótování. |
|||||||||||
|
Rozlišuje nárys, pùdorys, bokorys a umí je narýsovat. |
|||||||||||
|
Používá rùzné zobrazovací metody (napø. perspektivu, volné rovnobìžné promítání). |
Výtvarná výchova – perspektiva (napø. øešení šachovnicové podlahy). |
||||||||||
|
|
|
|||||||||